4.kapitola- Vyjížďka a potíže

18. srpna 2012 v 16:31 | Luchia315 |  Proč zrovna já

Jééé, ono už je ráno?? ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ, protáhla jsem se, no myslím že je spíš už odpoledne, přišli jsme celkem pozdě. Ale klidně jsem mohla jet k Margaret, tohle byla schůze kterou jsem klidně mohla vynechat nic důležitého, podstatného ani zajímavého se neřešilo, a nic se pomalu ani nevyřešilo, jen asi to že bude válka. Protože se zjistilo že se tam úplně všichni nenávidí,a nejradši by se povraždily…. Ah to je romantika!!!!!! Až se mi chce z toho brečet…. Nechápu proč to neudělali, aspoň by jsme si mohli odpustit tu hloupou válku, která skončí stejně tím že pudem dom, protože nás to přestane bavit

Vstala sem oblékla se, učesala, a šla se najíst,měla sem docela velkej hlad. Ale pořád mi vrtalo hlavou proč se na mě ta Yuuky tak zvláštně dívala, a to s tou spící princeznou a hlavně to že si nějak moc rozumněla s Takronem. To jako někde běhá nějaká holka, která je vlastně královna upírů a nikdo to neví??? To je divny, ikdyž tady je hodně věcí divnejch, třeba to proč tady ještě pořád straší ten Takron..

Když jsem přišla do jídelny, tak jsem zjistila, že už je asi vážně pozdě, jelikož služky už uklízeli talíře z oběda.

,,Dobrý den paní. Chcete také něco nachystat?´´ zeptala se jedna a uklonily se.

,,Dobrý. Ach ano mám hlad.´´ řekla jsem a sedla si.

,,Hned to zařídím.´´ řekla jedna a odešla. Zachvilku přede mnou ležel lákavě vypadající talíř s kuřecími řísky se šumkou a broskví a brambory salátem

No zachvilku to bylo ve mně a pak jsem se šla projít do zahrady.

Jééééžiši to je nuda, co jen budu dělat, hmmm, ještě den a asi te tu unudím, hm mohla bych jet k Margaret, ale to až zítra ráno, dneska už je pozdě, na to se zbalit, vše oznámit otci a dojet tam.

Hm už jsem dlouho nebyla ve vesnici, se půjdu projít, podívat se, zajdu do pár obchodů v pro věci, které už potřebuji, něco do lektvarů, něco pro Gale a tak… a mohla bych vzít sebou Melody, určitě uvidí ráda své rodiče.

Bylo tu dnes podivné ticho, utrhla jsem si pár růží a šla zpátky do hradu. Dala jsem růže služebné a řekla :,,Řekněte Melody, že chci aby ke mně přišla, a tyhle růže dáte do vázi a přinesete je ke mně do pokoje, nebo ať je veme sebou Melody, ať nemusíte zbytečně chodit.´´ řekla jsem.
,,Jistě madam.´´ řekla služebná vzala si růže a odešla, já jsem se vydala do své komnaty, připravit na vyjížďku, zachvíli někdo zaklepal na dveře a vešla Melody.

,,Volala jste mě má paní.´´ řekla Melody, uklonila se a položila vázu s růžemi na stůl.

,,Ano volala, pojedu se podívat do vesnice, co je nového a tak… Tak mě napadlo jestli nechceš jet také, podívat se, koupit si co potřebuješ, podívat se za rodiči, a tak jako.´´ řekla jsem když jsem si oblékala jezdecké šaty.

,,Ráda má paní. Rodiče jsem už strašně dlouho neviděla.´´ řekla a pomohla mi zavázat korzet.

,,Ano myslím že tě také rádi uvidí. Nevíš pěstují ještě zeleninu?´´ zeptala jsem se.

,,Ano. Naše rodina se živý pěstováním rostlin, a zvířat.´´ řekla.

,,Dobře, asi od nich nějakou koupím, ta co pěstují tady za hradem nestojí za nic. Tak se běž tedy připravit, za půl hodiny jedem.´´ řekla jsem a sedla si na postel, abych si mohla obout.

,,Děkuji má paní.´´ řekla, uklonila se a odešla.

Aspoň na chvilku odtud vypadnu, nebo se už doopravdy zblázním, se tu asi nudou ukoušu za chvilku. Hmm půjdu už do stáje.



Ve stáji jsem šla rovnou za svou milovanou klisnou Gale, je černá jako uhel a krásná jako západ slunce, podstatě jsem na ní nebo s ní vyrůstala. Je to moje největší radost, vydržím u ní celé hodiny.

Pohladila jsem jí po hřívě a dala jí jablko. Ty ona ráda.

Došla jsem si pro sedlo a začala ji chystat na cestu. Po chvíli přišla Melody, a tak sme vyjeli. Jeli jsme celkem rychle a mlčky, zhruba za dvacet minut jsme byli ve vesnici.

,,Potřebuji si teď něco zařídit, za půl hodiny přijedu k tvím rodičům.´´ řekla jsem.

,,Ano má páni.´´ řekla a obě jsme se rozjeli na jinou stranu. Jela jsem vesnicí, dívala se kolem, jak se to tu za tu dobu vůbec nezměnilo, jak se lidé uklání a nabízejí své výrobky a věci. Potřebovala jsem nějaké přísady do lektvarů a tak jsem přejela nádvoří a v jela do temné uličky. Normální lidé se moc nestýkali s kouzelnými bytostmi, někteří se báli, někteří je naopak nenáviděli. Zastavila jsem u jednich dveří, sesedla s Gale a vešla dovnitř.

,,Ále princeznička, copak potřebuje tentokrát. Moc často nemívám tak vzácné návštěvy. Kdyby věděl váš otec, pan král, s jakými lidmi se potýkáš.´´ řekla baba Helga, které to tu patřilo, před těmito lidmi jste nikdy nemohl ukázat slabost, lítost ani nic co by vás spojovalo s dobrem, aspoň v obchodech jako je tento. Někteří lidé se už připravují na vzpouru, zradu, chtějí vládnout, jeden krok vedle a jste v koncích.

Helga se zasmála a pokračovala: ,,Budu od vám madam, něco potřebovat.´´

,,Skraťto, nepřišla jsem se sem vykecávat. Co potřebuješ.´´ řekla jsem.

,,Dneska je nebezpečná doba, člověk se bojí vylést na ulici, aby ho někdo nezabil, nezmasakroval… Budu potřebovat, vaši pomoct, vaši moc a kouzla, aby jste nás zbavila těch upírů, ty útoky jsou čím dál častější, zachvěli přijdu na řadu i já.´´ řekla a posadila se za stůl. Já jsem zatím obcházela police a brala si do košíku co jsem potřebovala.

,,Ty jako chceš, abych je po zabijela jen proto, že tě chtějí mrtvou?? Jaká troufalost. Zab je sama, možná se ti to povede. Kde máš listí z černého stromu uprostřed lesa´´ řekla jsem.

,,ÁÁÁ, černé listí?? Nacopak ho potřebujeme?? Snad né na nějaký zakázaný experiment??´´ řekla a povizvedla obočí.

,,Do toho ti absolutně nic není.´´ řekla jsem a při šla k ní.

,,Ale ano, je… Chci aby byl můj život v bezpečí.´´ řekla.

,,Vždyť máš nejmíň sto let.´´ řekla jsem.
,,To máte pravdu, mám už skoro dvěstě let. Našla jsem staré knihy, umím připravit elixír života, ale ještě né mládí, ale zachvíli ano, a tak bych chtěla žít ještě nějakou tu dobu, rozumíte.´´ řekla.

,,Jestli tě ochráním, tak mí dáš ty knihy.´´ řekla jsem.

,,Myslím že je nebudete potřebovat, ale i tak, dobrá.´´ řekla a dala mi černé listí, Co to má jako být, si myslí že co, jestli ji nedostanou upíři tak ji zabiju já sama. Ale žít o trochu déle by se hodilo.

,,Za dva úplňky je krvavý úplněk, na palouku bude vílý bál, zúčastníte se?´´ zeptala se.

,,Možná.´´ řekla jsem a odešla. Nechápu proč by měli chtít zrovna ji, její krev je určitě zhnila jako ona sama, vůbec nevipadá chutně. Nasedla jsem na Gale, a vydala zpět na nádvoří za rodiči Melody, protože za zelenina co jsem měla dneska ráno byla vážně odporná, ani ty brambory už nejsou co bývali. Za chvíli sem byla tam.

Melodiny rodiče se uklinily: ,,Vaše veličenstvo.´´ zesedla jsem z koně.

,,Dobré dopoledne, jak se daří dílo?´´ zeptala jsem se a prohlídla jsem si větší stavení. Jejich dům byl na kraji vesnice, no dům je to spíš něco jako farma. Spousta zvířat, rostlin a zeleniny.

,,Oh, ano, dobře. Děkuji za poptání.´´ řekla Merilin, Melodiny matka. Oni snad děkují úplně za všecko.

,,Chtěla bych od vás odkoupit nějakou zeleninu, vejce… a takovy.´´ řekla jsem, trochu mě rozbolela hlava, ale vůbec nevím z čeho. Asi z toho slunce, je moc velké teplo.

,,Děkujeme. Veličenstvo není vám špatně?´´ zeptala se Merilin

,,Oh, ne ne, jenom mě trochu rozbolela hlava.´´ řekla jsem.

,,Přinesu vám sklenici vody, dneska je opravdu strašné vedro.´´ řekla Merilin a odešla. Posadila jsem se na lavičku, má pravdu dneska je opravdu velké teplo.

Zachvíli se vrátila se sklenicí studené vody. Napila jsem se, spíš jsem ji celou pila. Oh jak to bylo ochlazující.

,,Je vám již lépe výsosti?´´ zeptala se utrápeně Melody.

,,Ano, děkuji.´´ řekla jsem. Koupila jsem od nich suroviny. Vydali jsme se zpátky do hradu. Melody šla zanést věci do kuchyně. A já jsem zůstala ve stáji a odstrojila jsem Gale. Dala jsem ji otep sena, vodu a k tomu pár jablek a mrkví.

Pak jsem si vzala kartáč, a vyhřebelcovala jsem ji do sucha, ani jsem si nevšimla že se venku začalo pomalu stmívat a pršet.. Jak jsem skončila s hřebelcováním, jsem vzala kus slámy a vyleštila jsem jí Gale srst, najednou zahřmělo a rozpršelo až moc, tak jsem se rozhodla raději zůstat ve stáji. Lehla jsem si na hromadu sena, až teď jsem si uvědomila jak jsem strašně unavená, Zavřela jsem oči a usnula.



(o tři hodiny později na hradě)


,,Sereno, Sereno. Vaše veličenstvo´´ rozléhalo se po celém hradě. Blížila se půlnoc.

,,Nikde není vaše veličenstvo.´´ přiběhlo pár služek k panu krály.

,,Pane bože, kde jen může být.´´ řekl pan král, a chodil dokolečka v pracovně, na sobě měl pyžamo a na něm župan.

,,Nebojte se mi ji najdeme. Stráže již prohledávají okolí hradu.´´ řekla jedna a pak se všecky odporoučeli do pryč dále hledat.

,,Něco sem propásl?´´ přišel dovnitř Takron.

,,Oh, Lorde Serena je pryč, nikde ji nemůžeme najít.´´ řekl král.

,,Jak pryč, to ji někdo unesl, nebo utekla nebo co jako?´´ zeptal se Takron.

,,Tak vrátila se před pár hodinami z vesnice se svou komornou Melody, prý šla skoro hned za ní.´´ řekl Král a znovu začal pochodovat po místnosti.

,,Nebojte pane král já vám ji najdu.´´ řekl Takron a odešel z místnosti. Proběhl se služebnictvem znovu celí hrad, ale nikde není, pak šli tedy hledat ven, byla tam už pořádná zima a všude bylo mokro a foukal nepříjemný vítr.

,,Vy prohledáte zahradu, vy okolí za hradem, ……´´ rozdal úkoly a také se vydal prohledat okolí. Skoro to už vzdávali, ale pak si jedna služebná všimla že ve stáji ještě dohořívají svíce.

,,Veličenstvo, běžte se podívat do stáje, Madam vždy zhasíná svíce když odchází.´´ řekla. Coule se pak vydal do stáje. Když vešel tak koně řehtali na celé kolo, divil se že to neslyšel už před tím. Serena ležela na seně a kolem ní se točilo zhruba osm lidí s pláštěm a kápěmi na hlavách.

,,Nechte ji být.´´ řekl.

,,Běž pryč my ji našli první.´´ zasyčela jedna postava.

,,já ji našel už dávno. Být vámi tak odejdu, dokud můžete´´ řekl a z rukou mu vytryskl oheň.

,,Dnes ji tedy necháme, ale za rudého měsíce bude naše.´´ řekly a vypařily se, on pak přešel k Sereně, tváře měla ledové, stejně tak ruce. Sundal si plášť přehodil ho přes ní, pak ji vzal do náruče a vydal se s ní do hradu.



Byla mi zima, ležela jsem, matně jsem si vybavovala vesnici, stáj a pak jak začalo tak sem zůstala zde. Slyšela jsem koně jak řehtají něco se jim nelíbí, ale neměla sem sílu ani chuť zjišťovat co, bylo my zle, strašně zle. Najednou se ozvalo: ,,Nechte ji být.´´ a já jsem tedy trochu pootevřela oči. Viděla jsem kolem sebe zahalené osoby, kroužily jako supy. A za nimi nějaká vysoká postava, co my připadala povědomá.

,,Běž pryč my ji měly první.´´ zasyčelo to něco neznámé, co měly? Jako mě? Néé já nikomu nepatřím, já jsem svůj vlastní pán.

,,já ji našel už dávno. Být vámi tak odejdu, dokud můžete´´ jé poperte se o mě, jé ono to je čaroděj má to v rukách oheň no super, další nápadník nebo co jako? Jestli si myslí že mě zachrání a já mu skončím v náručích tak je na omylu řekla sem si a zavřela oči.

,,Dnes ji tedy necháme, ale za rudého měsíce bude naše.´´ řeklo to a zřejmě zmizelo, ale nebudu vlk taky sliboval. Pak mě ten někdo začal osahávat, zakril mě a odnesl pryč, a to sem říkala že mu v náručích neskončím.

,,Našel ji, našel ji.´´ začalo se ozívat všude kolem a mě to trhalo uši.

,,Ticho.´´ zašeptala jsem.

,,Ticho.´´ řekl trochu hlasitěji, takže všichni zmlkli, ale mě začala bolet hlava ještě více a tak sem nespokojeně zamručela.

,,Nebojte výsosti, zachvíli budete v teple, ve své postely.´´ řekl ten někdo, za chvíli jsme byli ve hradě. Zřejmě k nám přiběhl můj otec jeho hlas jsem poznala.,

,,Oh děkuji Lorde, že jste ji našel, zachránil jste ji.´´ řekl král.

,,To je pravda šli po ní jakési potvory.´´ řekl Coule.

,,Oh to je strašné, děkuji, děkuji. Prosím odneste ji k ní do komnaty. Melody, Melody pospěš s pánem. A postarej se o svoji paní.´´ řekl král a pak odešel.

,,Ano.´´ řekla Melody a běžela za tím neznámím, ale vím jedno, krásně voní. Za chvíli jsem byla v pokoji, ten někdo mě položil na gauč.

,,Děkuji pane, ale teď už jděte mi to tu už zvládneme.´´ řekla Melody, a ten někdo zřejmě odešel.

,,Moje paní, omlouvám se, že jsem tam svámi nezůstala a nepostarala se o vás. Je to všecko moje chyba.´´ řekla Melody.

,,Né není.´´ zašeptala jsem.

,,Já jsem tak slabá. Chtěla bych se umít.´´ pokračovala jsem.

,,Ano, hned má paní.´´ řekla, otevřela dveře, Jane, Ketrin, Martino. Zavolala, pak se tam s těmi třemi domlouvala a ony pak odešli.

,,Jsem hloupá, měla jsem se vrátit do hradu hned jak začalo pršet.´´ zašeptala jsem.

,,Ne nejste, ale teď se prosím vás na chvíli postavte.´´ řekla melody a já se pokusila vstát, vyšlo to stojím, ale nevím jak dlouho, Melody bleskurychle rozvázala korzet, pomohla my z šatu a pomohla mi do županu. A já si pak sedla na gauč, byla jsem až příliš vyčerpaná, ale nechápu jak to, vždyť sem zas tak nic nedělala, leda že bych onemocněla, ano to je možné. Melody mi rozpustila vlasy. Pochvičce přišli ty tři dovnitř, ještě s pár služebných s teplou vodou a napustily my vanu,v koupelně, do které vedly pouze dveře z mé komnaty.

,,Děkuji.´´ řekla jsem. Pomohly mi do koupelny a já se pak uvelebila ve vaně.Byla jsem tak asi tak půl hodiny.

,,Madam měla byste již vylést a jít spát, když jste tak unavená a bolí vás hlava.

,,Ano, máš pravdu.´´ řekla jsem, vylezla usušila se a oblékla do košile. Přišla jsem do pokoje, Melody mi pomohla do postele, sedla jsem si na kraj. Melody mi usušila a rozčesala, pročesala vlasy.

,,To sou ty mé hloupé nápady.´´ řekla jsem.

,,Nemůžete zato, nemohla jste vědět co se stane.

,,Hm, děkuji Melody, už můžeš jít, já už du spát, jen prosimtě nech zapálené svíce.´´ řekla jsem lehla si a zavřela oči, už jsem ani pomalu neslyšela: ,,Ano má paní, dobrou noc.´´ jelikož jsem celkem okamžitě usnula.



Takron šel po hradě, rovnou k panu krály, bez zaklepání vstoupil dovnitř.

,,Můžete mi vysvětlit co se to tu vlastně sakra děje?´´ zeptal se Takron.

,,Já? To vy jste vtrhl do mého pokoje.´´ řekl král.

,,Ano, protože jsem vám oznámil, že kolem vaší dcery, mé budou ženy, se vznášely nějaký stvoření, ona je ledová jako led, zesláblá, málem nepřežila, a vy se chováte jako by to bylo normální.´´ vyvalil ze sebe Takron.

,,No není to normální, ale u nenormální dívky, by to mohlo být normální. A navíc, někteří tvorové se živý tím že berou ostatním jejich život, aby sami mohli zůstat naživu.´´ řekl král.

,, Vím že není tak úplně normální, ale je úžasná chytrá, impulzivní a zvláštní, nevím jestli bych se smířil s tím co se málem stalo někomu kdo je mi souzen´´ zeptal se Takron.

,,Milý hochu s tím co je a co se stane se smiřuji již jednadvacet let.´´ řekl král.

,,Moment, jak jednadvacet let. Jak sní?´´ divil se Takron.

,,moment, o čem si teď mluvil? S čím by ses smířil?´´ zeptal se král.

,,No kdyby ji zabily, tak bych se s tím asi nesmířil, a vy asi taky ne.´´ řekl Takron.

,,Aha, tohle myslel, já myslel že už to víš.´´ řekl král.

,,A co mám vědět?? Že je ta upíří princezna?´´ zeptal se Coule.

,,Jak to víš??´´´podivil se král.
,,Ste mě asi neposlouchal když sem řekl že mije souzena, pochopitelně, že jsem si ji našel.´´ řekl Takron.
,,Aha, no možná že je vám souzena, ale ona s tím nemusí souhlasit.. Ale skusit to můžete..´´řekl král.
,,Ano, to jsem já, tak když je tu vše jasno, tak doufám že se postaráte aby do svatby přežila.´´ řekl Takron a bouchl za sebou dveřmi..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama