6.kapitola- přítel a odjezd

28. srpna 2012 v 19:06 | Luchia315 |  Proč zrovna já

6.kapitola- přítel a odjezd

Cítila jsem se naštvaně, sklíčeně a podvedené zároveň… jak my to mohl otec udělat?? Provdat mě za někoho koho ani neznám.. Vždyť ho nesnesu, to bude peklo.. Od toho osudného dne co mi vše oznámili uběhlo už pět dní, a já stále odmítala vylést z postele, sice bych už toho schopná byla, ale nechtěla sem, nechtěla sem nic.. Už nic nemělo cenu, a zítra odjíždím, někam kam by mě ani nenapadlo, že pojedu třeba jen na návštěvu a já tam měla jet do konce mého života..
Jaké to tam asi bude? Jak se ke mně bude chovat? Jací jsou jeho rodiče? Má vůbec nějaké? A co lidi? Jak mě tam všichni vezmou??
Otázky tohohle typu se mi honily hlavou pořád dokola a nedokázala jsem je zahnat ani umlčet.. Byla to krutá realita pozítří se vdávám..
Z mé ponurné nálady mě vytáhla až Melody, když vešla dovnitř.
,,Výsosti máte návštěvu.´´ řekl s úsměvem a odešla a já viděla osobu, kterou jsem teď nejvíc potřebovala. Šárku.
,,Ahoj kotě.´´ řekla mi s úsměvem a já jí ho opětovala a dívala se jak si sedá na mou postel.
,,Ahoj.´´ řekla jsem a posadila se.
,,Prej máš problémy.´´ řekla a zatvářila se trochu vážně, ale jen na chvilku.
,,Jo, v sobotu se vdávám, přindeš?´´ zeptala jsem se ponuře..
,,No já tě teda nepoznávám.´´ řekla a kroutila hlavou..
,,Proč jako?" Nechápala jsem.. A podívala se jí do očí..
,,Od kdy se tak lehko vzdáváš?? Když si vzpomenu, že s toho jednoho tupca si aj klidně podpálila, aby sisi ho nemusela brát a teď?? Ležíž tady a lituješ se.." řekla a pořád kroutila hlavou, musela jsem se trochu zastydět, to byla pravda toho ňoumu z Trantárie sem opravdu trochu podpálila, aby utekl..
Ale co sem teď mohla dělat..
,,A co mám podle tebe asi dělat? U tohohle nepomůže, když ho podpálim. A navíc tam přijedu zítra k večeru a pozítří ráno je svatba..´´ Namýtla jsem..
,,No to je fakt, ale aspoň zařídit, aby ta svatba byla tro nejhorší co ho kdy potkalo, nechápu proč to je s těma sňatkama po řád takhle, vždyť nám tím akorát ubližují..´´ řekla a opřela se o jeden sloupek mé postele s nebesy a já sem se zas opřela o polštáře..
,,Nojo ale když mu budu dělat peklo, tak ho pak zase bude dělat on mě.. A navíc, myslíš, že pustí na naše schůze, nebo abych jezdila pryč nebo, abych dělala aspoň něco co chci??´´ zeptala jsem se a doufala, že bude aspoň trochu jiný než se o něm vykládalo, protože když si všichni myslely ja nejsem silná tak opak byl pravdou, byla sem mladá, vyděšenáholka… A nejvíc sem se děsila svatební noci.. Z té určitě nebude chtít ustoupit..
,,Neboj, možná bude souhlasit s malým odloužením..´´ řekla Šárka jako by mi snad četla myšlenky..
,,No jo, ale víš jak to bude jinačí..Být tak daleko od všeho co znám, co mán ráda.. Vše na co jsem zvyklá se změní..´´ řekla jsem a zavřela očí a zaklonila hlavu.
,,No jo, ale uvědomuješ si to?? Budeš královna největší říše a nejbohatší říše, a jelikož si jediná dědička, tak i téhle.." snažila se mě povzbudit, ale moc to nevyšlo a jen sem na ni zavrčela…
,,No tak klid, dopadne to dobře, při nejhorším ho můžeš podpálit nebo otrávit a možná tě pošle sem, abyste každý vlád zvlášť protože tě bude mít plné zuby..´´ řekla a tohle mi už trochu pomohlo..
,,Jo to je dobrý nápad… To by mohlo vyjít.." řekla jsem už s náznakem menšího úsměvu a pokračovala: "On mě ještě nezná, a já se jen tak nevzdám, jen počkej ten bude litovat toho, že mě kdy spatřil…´´
,,No, to je ono, tak se mi to líbí.´´ řekla s úsměvem a lehla si vedlemě..
,,Jo, ale je tu pořád ta krizová věc." Řekla jsem a podívala se na Šárku..
,,Jaká?´´ zeptala se a zavřela oči.
,,Kdo mi půjde za svědka a nemám svatební šaty..´´ řekla jsem a až teď mi začalo doopravdy docházet, že se vdávám..
,,No za svědka ti můžu jít klidně já a šaty ti myslím ušijí zítra až přijedeš..´´ řekla a já si odmítla připustit, že největší důvod proč si ho nechci vzít je asi ten, že se ho bojím.. Ano já z něj měla strach.. Moc dobře jsem věděla, že to co tady předváděl, byla jen maska, aby neodradil otce, aby si myslel, že je dokonalý, ale já jsem mu na to nějak neskočila, mohla sem se obávat toho co zítra příjde.. Ale teď se mi to už nechtělo řešit, a dostala jsem hlad…
,,Kolik je vůbec hodin??´´ zeptala jsem a podívala se na okno, závěsi byli zatažené a já tudíž neviděla jak je venku.. Ale slišel jsem cvrlikat nějaké ptáčky, tak mohlo být zhruba kolem poledne.
,,No, je kolem páté..´´ řekla a bylo na ní už vidět, že usíná, tak jsem vstala, přikrila ji a šla se převléct z mé noční róby, která se skládala z tak malého kusu oblečení, že kdyby mě někdo viděl tak mě prohlásí za děvku..
Pak jsem se v tichosti vydala do kuchyni, byla jsem vyhládlá, a večeře je až za dvě hodiny..
,,Oh výsosti, jaká nádhera vidět vás stát na nohách..´´ řekla Melody, když jsem byla u kuchyně.
,,Jo, taky jsem ráda..´´ řekla jsem a usmála se na ni, měla o mě asi vážně starost.
,,Mohu vám nějak pomoci?´´ zeptal se s úsměvem..
"Ano, mám hlad..´´ řekla jsem a Melody už byla ve svém živlu.
,,No tak to je dobře, běžte do jídelny a já vám hned něco donesu..´´ řekla a už mě hnala do jídelny.. Nemusel a sem čekat moc dlouho a začalo se nosit na stůl a já sem si připadala dost divně.
,,Melody, řekla jsem že mám hlad, né že sem týden nejedla..´´ Vynadala jsem jí tak trochušičku.
,,Ale vy jste taky týden nejdedla, něco do vás narvat byl nadlidský úkol.." oznámila mi a já jsem si tedy začala nabírat a taky mi začalo pořádně kručet v břiše, protože jsem měla opravdu veliký hlad....
Seděla jsem tam celkem dlouho a ládovala se, potřebovala jsem nabrat síly, které jsem vyčerpala pří mém neustálém povalováním a taky nějaké na ten zítřek.. A pak jsem si vzpomněla, že potřebuju ještě mluvit s Melody.. A ta taky jako na zavolanou přišla..
,,Potřebujete ještě něco??´´ zeptala se s menší úklonou..
,,Ne, akorát se chci zeptat jestli máš na zítřek vše připraveno..´´ řekla jsem a protřela si oči, už zase se mi chtělo spát..
,,No já ano, ale vy ne, ještě jsme vám ani nezačaly balit jelikož jste odmítala kohokoliv pusiti dovnitř a mluvit o tom…´´ řekla Melody a podívala se na mě..
,,No, to ano, tak se pustíme do toho.´´ řekla jsem a vydali jsme se do mích komnat..
Když jsem vešla dovnitř tak jsem zjistila, že Šárka už je vzhůru..
,,No konečně ty ospalko.´´ řekla jsem s úsměvem..
,,Já, kdo se celý týden vyvaloval v postely??´´ zeptala se mě s povytaženým obočím..
,,Jenomže, já jsem byla nemocná, takže jsem to měla povoleno..´´ řekla jsem a dívala se na Melody jak vytahuje zavazadla..
,,Deš balit?´´ zeptala se Šárka,ale bylo vidět, že je to jen řečnická otázka a pokračovala:,,Co budeš dělat s těmi šaty cos nosila když sme šli ven nebo byla nějaká příležitost?"
"No vezmu si je sebou, člověk nikdy neví kdy se mu budou hodit, stejně v pondělí začíná turné tak to odjedu a hned je budu potřebovat..´´ řekla jsem po krátkém zamyšlení.
,,Turné, myslíš že tě pustí na turné?´´ zeptala se a málem se začala smát.
,,Nechápu co je tu k smíchu, navíc je to jen tanec, mohl by mě pustit, musím nás přeci obhájit a navíc vůbec o tom, že někam jedu a nebo kam nemusí vědět…´´ řekla jsem s úsměvem.
,,No, tak to zase nevyhraju.. ale uvědomuješ si, že jestli se o tom dozví, a uvidí tě s někým tancovat, tak ho zabije?´´ zeptala se a posadila se na postel, zatím co já procházela kolem šatny.
,,No, jako dámy vyšího postavení máme povoleno, tancovat s dámami…´´ řekla jsem a usmála se na ni šibalským úsměvem.
,,Co? Ne.. Já s tebou tancovat nebudu..´´ řekla trucovitě.
,,Ale proč ne? Všichni budeme ít škrabošky tak tě nikdo nepozná a v obleku a klobouku??" řekla jsem a udělala na ní psí oči..
,,Hele uvědomuješ si, že jsme ve čtrnáctém století a ty ze mě děláš mafiána??´´ zeptala se mě s úsměvem.
,,Ne, ti přeci ještě neexistují.´´ řekla jsem a pak jsme se obě rozesmáli.
,,No dobře, dobře, budu tvůj partner..´´ řekla hned potom co jsme se dosmáli… A šli jsme pomoct Melody s balením.. zbalily jsme skoro všechny šaty akorát jsem si nechavala jedny vytažené co jsem si chtěla zítra vzít, plus cestovní plášť..
Ty šaty byly celé černé, bez rukávů, ramínek, s korzetem.., Záda jsem měla skoro celé holé, zahalovali je pouze šňůrky které tzv. tvořily ten korzet,.. sekně byla dlouhá a měla volánky.. které byli něco mezi černou a tmavě šedou.. a předek korzetu se trochu leskl a nad srdcem jsem měla modrou růži.. Měla jsem tyhle šaty opravdu ráda, ale nebyli zrovna moc vhod, no to víte, etiketa, zajímalo by mě jakej hlupák ji vymýšlel..
,,No z těch šatů nebudou moc nadšení..´´ řekla Melody, když si je prohlížela..
,,No já si je taky neberu proto, aby z nich byli nadšení…´´ řekla jsem a podívala se na Šárku..
,,Teď mě něco napadlo, a mohlo by to vyjít." Pokračovala jsem.
"A co??" zeptala se celkem se zájmem.
,,Co když budu dělat, že omdlím.."řekla jsem bez jakéhokoliv upřesnění..
,,A kdy jako?" zeptala se mě pochopitelně Šárka a Melody něco skládala, ale já věděla že dobře poslouchám..
,,No, potom po svatbě, třeba na oslavě, omdlím, on určitě nebude mít zájem o vnímající dívku, tak to odloží a já pak s tebou odjedu na turné, protože jinak by mě vážně asi ani nepustil.." vychlila jsem ze sebe rychle a byla jsem na sebe pyšná, že jsem to tak pěkně vymyslela..
,,No to by mohlo vyjít, ale budem muset odjet uprostěd noci, aby nás náhodou nechytli..´´ řekla Šárka zamyšleně a pak jsme si plácly..
,,Tak to by ste měli jít spát, aby jste neusli a vyšlo to..´´ řekla Melody a přistoupila k nám.
,,No to je fakt.. Ale vždyť svatba je až pozítří, zítra ještě budu celý den skoro svobodná..´´ řekla jsem a Šárka k tomu dodala:,,No ale můžem jít spát, já osbně sem hodně unavená a ta cesta nás hodně unavý..´´
No a tak jsme se rozešli a šli spát..

**************************************************************************

Druhý den mě probudila jančící Melody, jakto že ještě spím že už je odpoledne..
,,Melody, Melody, potichu..´´ zabručela jsem ospale a chtěla se přetočit na druhý bok, ale někdo ze mě stáhl peřinu.
,,No tak, výsosti, přijedeme tam pozdě..´´ naříkala Melody.
,,Tak ať, pro mě za mě, tam nemusíme jezdit vůbec.´´ zamručila sem a zahrabala se do polštáře.
,,Ale no tak výsosti.´´ řekla a bylo vidět, že je už v celku zoufalá..
,,No dobře, ještě pět minut a vstanu..´řekla jsem a ani se nepohla.
,,Vážně??´´ řekla Melody s nadějí v hlase.. Ale hned ji uhasilo mé:,,NE"
Pak jsem jen uslyšela jak Melody odchází a tříská za sebou dveřmi, já jsem si jen na sebe znovu natáhla peřinu a šla spát..
Ale znovu mě probudilo stáhnutí peřiny.
,,ale, ale.. taky se někomu asi nechce vstávat..´´ řekl ten údajný zloděj mé peřiny a já hned poznala, že je to Šárka.. Ale ani sem se na ni nepodívala..
,,No, tak ten jeden den tam vydržíš, vždyť tam stejně přijedeme k večeru a zítra večer už budeme skoro pryč… To přežijem..´´ řekla mi a skočila vedle mě..
,,Ale já chci ještě spát..´´ zabručela sem a překulila se na záda.
,,Vždyť spíš pořád.´´ namítla Šárka a já na to:,,Nespim pořád, vždyť spím úplně normálně."
,,No, jo.. Já vím.. jeno od rána do rána.´´ řekla a pak mě začala vytahovat z postele..
,,No dobře, vstávam, sem vzhůru stačí..´´ řekla jsem a šla se vykoupat.. Potřebovala jsem se uklidnit a nic mi nepomohlo víc jako vana plná teplé vody…Pak mi vysušily vlasy a já si zatím oblékla šaty…
..Jsi v nich jako temná princezna..´řekla Šárka s úsměvem
,,No to je paráda.´´ řekla jsem a sedla si na stoličku před stůl s zrcadlem.. A Melody mě začala česat, nakonec z toho vyšel nějaký povedený drdol, z kterého mi vypadávaly některé pramínky a zapletla do něj pát modrých růži, takže se hodily k mým šatům, pak už zbýval jen cestovní plášť a mohlo se jet..
Zavazadla jsem měla na ložené, kočár čekal před branami, a Gal byla jedla z koní, které nás vezly a vedel kočáru čekal můj otec.
,,Opravdu nepojedeš?´´ zeptala jsem se, trochu mě to zamrzelo..
,,Ne, má tady své povinosti, a navíc na jeden den, a takovou dálku, na tohle mě už neužije.´´ řekl a objal mě.
,,Tak dobře, měj se tu krásně.´´ řekla jsem a usmála jsem se.
,,To ty taky..´´ řekl a já nastoupila, po chvilce se kočár rozjel a já jen viděla jak kolem mě plyne všechno co jsem znala a naposled jsem zamávala otci…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama